Průkopníci 1/7

Frontispis spisu italského fyziologa, fyzika a&nbsp;matematika Giovanniho Alfonse Borelliho (1608–1679) <em>De motu animalium</em>, Leyden 1685, a&nbsp;ilustrace z&nbsp;téhož tisku ke kapitole věnované létání ptáků.
Frontispis spisu italského fyziologa, fyzika a&nbsp;matematika Giovanniho Alfonse Borelliho (1608–1679) <em>De motu animalium</em>, Leyden 1685, a&nbsp;ilustrace z&nbsp;téhož tisku ke kapitole věnované létání ptáků.
Frontispis spisu italského fyziologa, fyzika a matematika Giovanniho Alfonse Borelliho (1608–1679) De motu animalium, Leyden 1685, a ilustrace z téhož tisku ke kapitole věnované létání ptáků.

Bratři Montgolfierové nebyli zdaleka prvními, kdo se snažil najít způsob, jak se pohybovat ve vzduchu. Z výsledků práce jejich nejzásadnějších předchůdců zmiňme např. známé skici Leonarda da Vinciho nebo přístoj popsaný Cyranem de Bergerac v utopickém románu Cesta na měsíc a do sluneční říše (1655, 1662). Pozoruhodné je i dílo Machinae novae (Benátky, kolem r. 1615), ve kterém jeho autor Faust Vrančić představil několik návrhů strojů a přístrojů, mezi jinými také padák. Jednou z inspirací pro první zamýšlené přístroje určené k létání byla také zvířecí říše. Vědci se snažili odvodit nové poznatky sledováním pohybu zvířat, trajektorie ptačích letů nebo složení letek opeřenců.