Vzduchoplavba v Knihovně Akademie věd ČR 4/5

Německý překlad spisu Faujase de Saint-Fonda z roku 1784 je jediným tiskem, který nepochází ze sbírky Eduarda Langera, ale z knihovny Královské české společnosti nauk. Tento tisk se mohl do této knihovny dostat již krátce po jeho vydání.
Německý překlad spisu Faujase de Saint-Fonda z roku 1784 je jediným tiskem, který nepochází ze sbírky Eduarda Langera, ale z knihovny Královské české společnosti nauk. Tento tisk se mohl do této knihovny dostat již krátce po jeho vydání.

Pro další osud Langerovy knihovny bylo rozhodující postátnění firmy Schroll v roce 1948–49, které se týkalo i dalšího majetku včetně knihovny. Sbírku převzala v roce 1949–1950 Národní kulturní komise, která ji přeneseně i fakticky zlikvidovala – rukopisy, prvotisky i další staré a vzácné tisky včetně dokumentů archivní povahy byly převezeny do sběrného místa na zámek Sychrov, kde se soustředily sbírky zrušených a zabavených knihoven k dalšímu třídění. Knihy byly nabízeny různým knihovnám a institucím a ty, o které nebyl zájem, byly zničeny v papírně ve Štětí. Největší část torza Langerovy knihovny, asi 6.000 svazků a část lístkových katalogů, se dnes nachází ve fondu knihovny Národního muzea v Praze. V KNAV se podle našich odhadů nalézá řádově několik desítek tisků z Langerovy sbírky.

Fotografie Eduarda Langera z roku 1909. Zdroj: Archiv Národního technického muzea v Praze.
Fotografie Eduarda Langera z roku 1909. Zdroj: Archiv Národního technického muzea v Praze.
Fotografie Eduarda Langera z roku 1909. Zdroj: Archiv Národního technického muzea v Praze.